Bankroty v Polsku: 5 549 řízení v roce 2025 – dopravní průmysl pod mimořádným tlakem

Polská ekonomika uzavřela rok 2025 s historicky nejvyšším počtem bankrotů a restrukturalizací – celkem 5 549 případů, což je nejhorší výsledek za poslední roky. Dopravní a logistický průmysl, ačkoli není epicentrem krize, pociťuje její dopady intenzivněji než mnoho jiných odvětví. Pro manažery rizik a majitele firem spolupracující s polskými dopravci jsou tato čísla varovným signálem, který by měl vést k okamžitému přezkoumání úvěrových politik a postupů ověřování dodavatelů.
Rozsah jevu: výsledky, které nejsou povzbudivé
Data shromážděná Centrálním ekonomickým informačním centrem (COIG) ve spolupráci s technologickou společností MGBI nenechávají nikoho na pochybách: rok 2025 byl pro polské podnikatele jedním z nejtěžších za poslední desetiletí. Během uplynulých dvanácti měsíců zahájily polské obchodní soudy celkem 5 549 konkurzních a restrukturalizačních řízení – o více než 550 více než v roce 2024, kdy bylo zaznamenáno 4 998 takových případů, a o 900 více než v roce 2023 (4 649 řízení). Za zmínku stojí, že v roce 2022 byl tento počet poloviční oproti roku 2023, což znamená, že se jedná o kumulativní, tříletý exponenciální růstový trend.
Drtivou většinu letošních statistik tvoří restrukturalizační řízení – v roce 2025 jich bylo až 5132, což představuje nárůst o 14,7 % oproti předchozímu roku. Michał Miernik z MGBI zdůrazňuje, že se jedná o historický průlom: poprvé v historii polského restrukturalizačního práva překročil roční počet takových řízení psychologickou hranici pěti tisíc subjektů. Ačkoli restrukturalizace formálně představuje šanci na záchranu společnosti, v praxi signalizuje vážné potíže s likviditou a často předchází vyhlášení bankrotu.
Klasické bankroty byly soudy vyhlášeny v roce 2025 426 – o něco méně než o rok dříve (433 v roce 2024). Toto zjevné zlepšení tohoto čísla by nás však nemělo ukolébat pocitem naléhavosti: rostoucí počet restrukturalizací znamená, že stále více společností balancuje na pokraji insolvence a uchyluje se k soudní ochraně jako k nápravě na poslední chvíli. Některá z těchto řízení selžou a přerostou v konkurzní likvidaci – otázkou je pouze kdy.
Která odvětví utrpěla nejvíce?
Krize je rozsáhlá a postihuje mnoho odvětví polské ekonomiky, ale odvětvová analýza odhaluje zřetelné skupiny problémů. Statisticky nejvíce jsou postižena čtyři odvětví a jejich stav přímo ovlivňuje stabilitu celých dodavatelských řetězců.
Obchod: lídr v restrukturalizaci
První místo v počtu zahájených restrukturalizačních řízení obsadil sektor obchodu s výsledkem 1011 řízení – meziroční nárůst o 11,2 %. Problémy ve velkoobchodě a maloobchodě mají přímý dopad na objemy vnitrostátní i přeshraniční dopravy, jelikož distributoři a maloobchodní řetězce patří mezi největší zákazníky dopravních služeb. Finanční potíže v tomto odvětví se rychle projevují prodlouženými platebními lhůtami a rostoucími nedoplatky vůči dopravcům.
Stavebnictví: Dramatický 30% růst
Obzvláště pozoruhodná je situace ve stavebnictví, kde dramaticky vzrostl počet restrukturalizací. 30,3% Rok co rok dosahuje 920 řízení. Stavebnictví je odvětvím, které generuje největší spirálu platebních nedoplatků – zpoždění v plnění veřejných a soukromých zakázek se přenášejí na subdodavatele a poté na dopravní společnosti přepravující stavební materiály, stroje a prefabrikované díly. V tomto odvětví došlo také k 53 klasickým bankrotům, což znamená, že rozsah nevratných finančních ztrát pro věřitele je velmi vysoký.
Průmyslové zpracování: epicentrum bankrotů
Průmyslové zpracování s výsledkem 771 restrukturalizačních řízení (meziroční nárůst o 18 %) se umístilo na třetím místě v žebříčku odvětví. Důležité je, že se jedná o odvětví, které generuje největší počet klasických bankrotů – 116 bankrotů jen v roce 2025. Pro odvětví TSL to znamená dvojí hrozbu: pokles objednávek z výrobních závodů a riziko neuhrazení pohledávek ze strany dodavatelů, kteří vyhlásili bankrot.
Doprava a logistika: čtvrtá oběť krize
Odvětví TSL (doprava, spedice, logistika) se umístilo na čtvrtém místě v celostátním žebříčku restrukturalizací. Čísla jsou alarmující a trend je jednoznačně rostoucí. V roce 2025 proběhla restrukturalizační řízení 653 dopravních společností, ve srovnání s 634 v roce 2024 a pouze 512 v roce 2023. Zároveň se v tomto odvětví zvýšil počet klasických bankrotů: soudy je vyhlásily 37, ve srovnání s 34 v předchozím roce.
Paweł Kowalski, generální ředitel společnosti TVM Transport & Logistics, se netají tím, že toto odvětví čelí nejnáročnějšímu období za poslední roky. Příčiny této situace jsou složité, mnohostranné a nevyplývají z jediného, snadno identifikovatelného rizikového faktoru, což situaci obzvláště ztěžuje její zvládání.
Zpomalení německé ekonomiky – klíčový vnější faktor
Polský dopravní průmysl je silně závislý na stavu západoevropských – zejména německých – průmyslových trhů. Německo, největší obchodní partner Polska a hlavní exportní destinace dopravních služeb, zažívá vlastní hlubokou krizi. Leibnizův institut pro ekonomický výzkum v Halle zveřejnil data, která ukazují, že Německo zakončí rok 2025 s rekordním počtem 17 604 bankrotů — o 5 % více než v roce 2009, kdy vrcholila globální finanční krize. Poradenská společnost Falkensteg uvádí, že mezi velkými německými společnostmi s obratem přesahujícím 10 milionů EUR byl vyhlášen bankrot. 471 subjektů, což představuje meziroční nárůst o 25 %.
Obzvláště těžce byly zasaženy hutní a automobilový průmysl – tradičně jeden z největších generátorů zakázek pro polské dopravní společnosti. Silná konkurence čínských výrobců v oblasti nízkých nákladů tlačí evropské závody k omezování výroby nebo úplnému uzavření. Každá uzavřená továrna za řekou Odrou znamená méně návěsů opouštějících Polsko, méně tunokilometrů a nižší příjmy pro polské dopravce.
Silný zlotý – skrytý zabiják ziskovosti
Polští dopravci jsou de facto vývozci služeb – významnou část svých příjmů generují v eurech, zatímco většina provozních nákladů (mzdy, palivo, leasing vozidel, opravy) je vynakládána ve zlotých. V roce 2025 se směnný kurz EUR/PLN udržel kolem 4,30 zlotých, což se ve srovnání s historicky vyššími úrovněmi z předchozích let promítlo do reálného poklesu ziskovosti dopravy o 5 až 7 procentVzhledem k tomu, že provozní marže v odvětví TSL obvykle dosahují za příznivých podmínek 3–5 %, může takový pokles devizových příjmů během několika čtvrtletí stlačit společnost pod bod zlomu.
Vysoké provozní náklady a nedoplatky
Výše uvedenou dvojici hrozeb doplňují rostoucí provozní náklady – neustále se zvyšující ceny pohonných hmot, tlak na mzdy vyplývající z konkurence na trhu práce řidičů, drahé financování leasingu vozových parků a stále přísnější regulační požadavky (emise, tachografy, environmentální normy).rodoDopravní společnosti, které v posledních letech investovaly do modernizace svých kolejových vozidel s předpokladem udržení rostoucí poptávky, nyní s obtížemi dodržují leasingové závazky, zatímco objednávky se zmenšují.
Zůstává samostatný problém nevyřízené platby — strukturální neduh polského trhu B2B, který se v době hospodářského zpomalení rychle zhoršuje. Dopravci jakožto mezičlánky v dodavatelském řetězci jsou obzvláště zranitelní: přijímají objednávky od obchodních a průmyslových společností, které samy bojují s problémy s likviditou, a v důsledku toho čekají měsíce na platbu za poskytnuté služby. Rostoucí počet restrukturalizačních řízení v klientských sektorech se přímo promítá do rizika nedobytných pohledávek v odvětví TSL.
Perspektiva rizika: Co tato data znamenají pro vaše obchodní rozhodnutí?
Pro manažery rizik, majitele logistických společností a všechny subjekty spolupracující s dopravci a speditéry v Polsku by prezentovaná data měla vést k několika specifickým ověřovacím a bezpečnostním opatřením.
Ověřování dodavatelů – povinnost, nikoli možnost
Ve středurodoV zemi, kde každoročně žádá o ochranu před restrukturalizací přes 5 000 polských firem, již standardní kontroly čísel NIP a KRS nestačí. Pravidelné sledování je nezbytné:
- Stav soudního řízení — zda dodavatel již není předmětem restrukturalizačního nebo insolvenčního řízení;
- Historie plateb — trendy ve zpožděních a jejich rozsah za posledních 12–24 měsíců;
- Kapitálové vazby — zda mateřská nebo dceřiná společnost nepociťuje vlastní finanční potíže, které by se mohly přenést na auditovaný subjekt;
- Finanční ukazatele — aktuální likvidita, poměr zadlužení a dynamika příjmů na základě posledních dostupných finančních výkazů;
- Činnosti v registrech dlužníků — KRD, BIG InfoMonitor a další oborové databáze.
Společnosti působící v odvětvích s nejvyšší mírou restrukturalizace – stavebnictví, obchod, průmyslové zpracování – vyžadují před navázáním nebo rozšířením obchodní spolupráce obzvláště důkladnou analýzu.
Úvěrová politika - čas na zpřísnění
Jonas Eckhardt z konzultační společnosti Falkensteg předpovídá, že rok 2026 přinese další, 10–20procentní nárůst počet bankrotů u velkých německých podniků. Vzhledem k silné vazbě mezi polským průmyslem TSL a německým trhem lze s velkou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že tlak na polské dopravce a jejich dodavatele bude pokračovat a v mnoha případech se i zesílí.
V praxi to znamená potřebu:
- Zkrácení přijatelných platebních podmínek pro dodavatele z vysoce rizikových odvětví;
- Zavedení nebo snížení limitů obchodních úvěrů pro dopravní a stavební společnosti;
- Využití smluvního zajištění – směnky, bankovní záruky, pojištění pohledávek;
- Zavedení systémů včasného varování založených na automatickém monitorování soudních databází a registrů dlužníků;
- Zrychlení procesů vymáhání pohledávek při prvních příznacích zpoždění plateb.
Domino efekt – systémové riziko v dodavatelském řetězci
Obzvláště nebezpečným jevem, který se projevuje v podmínkách masové restrukturalizace, je dominový efekt v dodavatelském řetězciBankrot velkého klienta – maloobchodního řetězce, výrobce nebo developera – automaticky generuje vlnu nedobytných pohledávek pro jeho poskytovatele služeb, včetně dopravních společností. Ti pak mohou ztratit likviditu a přestat plnit své závazky vůči subdodavatelům, pronajímatelům a zaměstnancům. V odvětví TSL, kde jsou marže historicky nízké a závazky (leasingy, investiční úvěry) vysoké a dlouhodobé, může takový dominový efekt rychle postihnout desítky subjektů spojených s jediným insolventním klientem.
V tomto ohledu je obzvláště znepokojivý rostoucí počet restrukturalizací ve stavebnictví (+30 % meziročně): stavební sektor tradičně generuje jedny z nejdelších subdodavatelských řetězců v polské ekonomice a jakékoli narušení na začátku tohoto řetězce pociťují dopravní společnosti, dodavatelé materiálů a poskytovatelé doplňkových služeb.
Polsko v kontextu Evropy: nejsme výjimkou
Za zdůraznění stojí, že rekordní data z Polska jsou v souladu s širším evropským trendem rostoucích insolvencí. Německo, jak již bylo zmíněno, láme své vlastní rekordy v počtu bankrotů. Podobné trendy lze pozorovat v Nizozemsku, Belgii, Francii a skandinávských zemích. Globální nárůst nákladů na energie a financování v letech 2022–2023 se nyní s opožděným efektem dotýká rozvah společností, které se již léta pohybují poblíž ziskovosti a těží z levných peněz a stabilních makroekonomických podmínek.
Polský dopravní průmysl, který má jeden z největších vozových parků nákladních vozidel v Evropské unii a odbavuje významnou část transevropských nákladních toků, je na tyto makroekonomické turbulence obzvláště citlivý. Na jedné straně těží ze své geografické polohy a relativně nízkých nákladů na pracovní sílu ve srovnání se západní Evropou, na druhé straně je však silně závislý na stavu západních průmyslových trhů, který je v současnosti obtížné optimisticky hodnotit.
Shrnutí: Rok 2026 by mohl být ještě obtížnější
Rekordní počet 5 549 konkurzních a restrukturalizačních řízení v Polsku v roce 2025 není statistickou anomálií – je výsledkem překrývajících se dlouhodobých rizikových faktorů, které zůstanou v roce 2026 nezměněny nebo se zesílí. Zpomalení v Německu, silný zlotý, vysoké provozní náklady a strukturální problémy s likviditou v klientských sektorech vytvářejírodosituace, kdy se i solidní, dlouholetá dopravní společnost může během několika měsíců ocitnout ve finančních potížích.
Pro účastníky trhu B2B – jak ty, kteří si objednávají přepravní služby, tak i jejich dodavatele a subdodavatele – by měl být rok 2026 rokem zvýšená ostražitost, proaktivní ověřování dodavatelů a důsledné řízení úvěrových rizikHistorie nás učí, že náklady na zanedbání náležité péče v dobách prosperity jsou mnohonásobně vyšší než náklady na včasné zavedení vhodných preventivních postupů.
Platformy jako EURODEBT.eu, které shromažďují data o soudních řízeních, historii plateb a kapitálových propojeních dopravních a logistických společností v Polsku a Evropě, se stávají spíše než luxusem nezbytným nástrojem pro řízení provozních rizik. V odvětví, kde jediný nedobytný pohledávka může smazat čtvrtletní zisky, je přístup ke spolehlivým a aktuálním informacím jednoduše neocenitelný.












