Rekordní sazby přepravného v Evropě Q3 2026: Ceny rostou, ale dopravci krachují

Evropský trh silniční nákladní dopravy se na podzim roku 2026 ocitl v situaci, která zvenčí vypadá paradoxně: indexy přepravních sazeb překonávají jeden rekord za druhým, a současně se finanční kondice dopravních firem — zejména menších a středních dopravců — prudce zhoršuje. To není rozpor. Je to příznak hluboké krize, v níž rostoucí ceny na fakturách nestačí držet krok s lavinovitě rostoucími provozními náklady. Pro manažery rizik a majitele logistických firem v celé Evropské unii by signály z nejnovější zprávy IRU, Upply a Transport Intelligence (Ti) měly být vážným podnětem k prověření portfolia poskytovatelů dopravy a aktualizaci plánů kontinuity dodavatelského řetězce.
Rekordní indexy: čísla, která mohou mást
Společná zpráva IRU, analytické platformy Upply a výzkumného centra Transport Intelligence za třetí čtvrtletí roku 2026 dokládá historická maxima na evropském trhu silniční nákladní dopravy. Index smluvních sazeb dosáhl úrovně 148,9 bodu — o 0,8 bodu více než v předchozím čtvrtletí a o celých 14,6 bodu více než před rokem. Index spotových sazeb činil 147,6 bodu, přičemž zaznamenal obdobný čtvrtletní nárůst o 0,8 bodu a meziroční růst o 12,9 bodu.
Nezasvěcenému pozorovateli mohou tato čísla naznačovat konjunkturní boom v odvětví — trh roste, dopravci vydělávají více, investice pokračují. Realita je zcela odlišná a pochopení tohoto rozdílu má zásadní význam pro každý subjekt, který v Evropě zadává nebo plánuje zadávat přepravní služby.
Poptávka klesá, sazby rostou — odkud se bere tento rozpor?
Prvním varovným signálem je rozdíl mezi úrovní sazeb a skutečnou poptávkou po přepravních službách. Objem obchodu přepravovaného po silnici mezi hlavními ekonomikami Evropské unie se mezikvartálně snížil o 4,5% a zůstává o 4,2% nižší než ve stejném období roku 2025. Jednoduše řečeno: po evropských silnicích jezdí méně kamionů se zbožím, a přesto je sazba za každou z těchto jízd rekordně vysoká.
Údaje za jednotlivé koridory tento trend potvrzují. Téměř všechny klíčové nákladní trasy zaznamenaly pokles:
- Osa Španělsko–Francie — jeden z nejdůležitějších přepravních koridorů v západní Evropě — zaznamenala pokles objemu až o 5,4%.
- Trasa Polsko–Itálie jako jediná vykázala nepatrný růst o 0,7%, což je výjimka potvrzující pravidlo.
- Ostatní hlavní spojení zůstávají hluboko pod úrovní loňského roku.
Pokud to není růst poptávky, co tedy stojí za rekordními sazbami? Odpověď je jednoznačná a nenechává prostor pro iluze: dramaticky rostoucí provozní náklady, a především ceny motorové nafty.
Nafta jako rozbuška krize
Ve třetím čtvrtletí roku 2026 dosáhla vážená průměrná cena motorové nafty v Evropské unii úrovně 2,05 EUR za litr. To představuje růst o 6% oproti předchozímu čtvrtletí a — což je nejpůsobivější — o celých 32% meziročně. Na konci září dosáhly ceny nafty absolutního rekordu: 2,27 EUR za litr.
Za tímto skokem stojí ani ne tak samotná ropa jako hlubší strukturální nedostatek motorové nafty na evropském trhu. Vývoz paliv z Blízkého východu a Ruska byl výrazně omezen a situaci vyostřelo uzavření Hormuzského průlivu — klíčové námořní trasy, kterou prochází více než deset procent světového obchodu s ropou. Výsledkem je nejen růst cen, ale i fyzická nedostupnost paliva v požadovaném množství, což pro dopravní firmy znamená další logistický a finanční tlak.
Rozsah dopadu nákladů na palivo na celkovou kondici odvětví nejlépe ilustruje francouzský index nákladů dálkové dopravy CNR. V září 2026 meziročně vzrostl o 13,2%. Pokud však z výpočtu vyloučíme palivovou složku, zbývající růst nákladů činí pouhých 1,3%. Jinými slovy: bez dramatického zdražení nafty by inflace provozních nákladů v dopravě byla prakticky nulová. Palivo dnes v nákladové bilanci evropského dopravce jednoznačně dominuje.
Přenášení nákladů na zákazníky — účinné jen částečně
Teoreticky by dopravci měli mít možnost kompenzovat vyšší náklady odpovídajícím zvýšením sazeb. V praxi tento mechanismus funguje jen velmi omezeně — a to z několika důvodů současně.
Za prvé, dlouhodobé smlouvy jsou ze své podstaty méně flexibilní než spotový trh. Opětovná jednání s klíčovými zákazníky trvají týdny či měsíce a po celou tuto dobu dopravce nese náklady podle nových, vyšších sazeb, zatímco inkasuje příjmy podle starých, nižších tarifů. Ve Francii mezi lednem a zářím 2026 provozní náklady dopravců vzrostly přibližně o 14%, zatímco smluvní sazby se podařilo zvýšit pouze o 7%. Rozdíl sedmi procentních bodů představuje peníze, které dopravce jednoduše nezíská zpět.
Za druhé, k vysokým nákladům na palivo se přidávají další rostoucí výdaje. Unijní index silničních poplatků vzrostl meziročně o 7%. Rostou také náklady na prohlídky a opravy nákladních vozidel a trh pojištění vozových parků se dále zpřísňuje jak z hlediska výše pojistného, tak dostupnosti pojistek. Tyto faktory společně vytvářejí prostředí, v němž každý měsíc provozu spotřebovává stále více provozního kapitálu.
Za třetí — a to je strukturální otázka — odvětví silniční nákladní dopravy historicky funguje s velmi nízkými maržemi, často v řádu 1–3%. Tak úzký polštář pro absorpci nákladů znamená, že již mírný růst provozních nákladů může firmu dostat do ztráty. Při růstu nákladů o 14% a současném růstu příjmů o 7% nastává situace, v níž se marže nesnižuje — jednoduše mizí.
Vlna bankrotů a zmenšující se přepravní kapacity
Popsané mechanismy se přímo promítají do dramatických důsledků na trhu. V mnoha zemích Evropské unie — obzvláště výrazně v Belgii — roste počet úpadků dopravních firem. Menší subjekty, které nemají přístup k provoznímu úvěru za podmínek umožňujících průběžnou úhradu účtů za palivo, nedokážou přežít několikatýdenní prodlení plateb od objednavatelů.
Důsledky se promítají do investic do vozového parku. Ve třetím čtvrtletí roku 2026 činil počet registrací nových nákladních vozidel přibližně 60 100 kusů a tempo růstu — 7,0% — bylo nejslabší od začátku letošního oživení trhu. Dopravci, kteří bojují o přežití současného čtvrtletí, nepřemýšlejí o objednávání nových tahačů s dodáním v roce 2027.
Ke strukturálnímu problému zmenšujícího se vozového parku se přidává prohlubující se nedostatek profesionálních řidičů. Odhady odvětví uvádějí přibližně 502 tisíc volných míst na pozicích řidičů nákladních vozidel v Evropě. Toto číslo neklesá — právě naopak, kvůli stárnutí řidičského sboru a nedostatečnému počtu nových zájemců o profesi se nedostatek rok od roku prohlubuje.
Výhled na rok 2027: riziko dalšího nabídkového šoku
Paradox současné situace spočívá v tom, že trh v sobě nese zárodky další krize — tentokrát na straně nabídky. Evropská centrální banka na rok 2027 předpovídá hospodářské oživení na úrovni 1,4% růstu HDP. Pokud se prognóza naplní, poptávka po přepravních službách začne růst. Problém je v tom, že může narazit na trh, který po dvou letech poklesu přepravních kapacit — jak z hlediska počtu vozidel, tak dostupných řidičů — nebude schopen novou poptávku uspokojit.
Klasická ekonomie napovídá, co se stane, když poptávka narazí na nepružnou nabídku: ceny prudce rostou. V případě přepravního trhu by to znamenalo další skok přepravních sazeb — tentokrát skutečně vyvolaný poptávkou, nikoli náklady. Odesílatelé, kteří se v posledních měsících soustředili výhradně na vyjednávání nižších sazeb, se mohou probudit do reality, v níž si nebudou moci koupit dostatečné přepravní kapacity za žádnou cenu.
Riziko pro firmy zadávající přepravu — praktické posouzení
Z pohledu firem zadávajících silniční přepravu v Evropě — odesílatelů i logistických operátorů — vytváří popsaná situace několik konkrétních kategorií rizik, které vyžadují okamžitou pozornost:
1. Riziko platební schopnosti poskytovatelů dopravy
Dopravní firmy s nízkými maržemi a omezeným přístupem k financování si při současné úrovni nákladů na palivo nemusí moci dovolit přežít další čtvrtletí. Doporučené opatření: prověření finanční kondice klíčových dopravců v portfoliu dodavatelů se zvláštním důrazem na subjekty ze sektoru MSP působící hlavně ve smluvním segmentu.
2. Riziko náhlé ztráty přepravních kapacit
Bankrot nebo pozastavení činnosti jednoho z klíčových přepravních partnerů může okamžitě narušit dodavatelský řetězec. Doporučené opatření: diverzifikace dodavatelské základny, udržování aktivních vztahů s nejméně dvěma–třemi alternativními dopravci na každém klíčovém koridoru.
3. Riziko palivových doložek a opětovného vyjednávání smluv
Při tak vysokých a proměnlivých cenách nafty je dnes každá smlouva bez palivové doložky potenciálním zdrojem konfliktu. Dopravci budou usilovat o jednostranné zvýšení cen nebo odmítat poskytovat služby za nerentabilních podmínek. Doporučené opatření: audit stávajících smluv z hlediska mechanismů palivové indexace; vyjednání jasných podmínek aktualizace sazeb.
4. Riziko omezené dostupnosti přepravních kapacit v roce 2027
Firmy, které si dnes nezajistí přepravní kapacity prostřednictvím rámcových smluv nebo dlouhodobých kontraktů se spolehlivými dopravci, se mohou v okamžiku oživení poptávky stát rukojmími spotového trhu. Doporučené opatření: zvážení víceletých smluv s doložkami zaručujícími dostupnost kapacit a současně s mechanismem chránícím obě strany před skokovými změnami nákladů.
5. Regulační a infrastrukturní riziko
Rostoucí silniční poplatky, potenciální nové environmentální předpisy a nedostatečné investice do dopravní infrastruktury v některých zemích EU mohou dále zvyšovat provozní náklady. Doporučené opatření: sledování změn předpisů na klíčových trzích působnosti, zohlednění potenciálních nákladů spojených s regulací ve víceletých finančních modelech.
Hlas odvětví: systémová podpora namísto krátkodobých úlev
Odvětvové organizace — IRU na evropské úrovni a Road Haulage Association (RHA) ve Velké Británii, stejně jako jejich protějšky v jednotlivých členských státech — upozorňují politické představitele, že odvětví silniční dopravy stojí na prahu trvalé eroze provozních kapacit. Odvětví nepotřebuje jednorázové dotace ani dočasné osvobození paliv od spotřební daně. Potřebuje předvídatelné, systémové regulační a finanční prostředí, které umožní plánovat investice do vozového parku a pracovníků s výhledem nejméně na několik let.
Nedostatek řidičů — 502 tisíc volných míst — není problém, který lze vyřešit během jednoho čtvrtletí. Výchova nových řidičů vyžaduje roky práce na systému školení, kvalifikací a atraktivitě profese. Stejně tak obnova vozového parku nízkoemisními vozidly, vyžadovaná evropskými předpisy, nemůže probíhat v podmínkách, kdy dopravci bojují o přežití dalšího měsíce. Tyto rozpory musí rozhodovací činitelé na národní i unijní úrovni rozpoznat a řešit.
Shrnutí: čtěte údaje za sazbami, ne jen samotné sazby
Rekordní indexy přepravních sazeb ve třetím čtvrtletí roku 2026 — 148,9 u smluv a 147,6 u spotového trhu — jsou čísla, která vyžadují kontext. Jejich správný výklad vede k závěru přesně opačnému, než jaký se nabízí při zběžném čtení: evropský trh silniční dopravy nezažívá boom, nýbrž se potýká s jednou z nejvážnějších krizí rentability za poslední desetiletí.
Pro manažery rizik a majitele firem zadávajících přepravu to znamená jediné: nastal čas nevyvozovat z tržní zprávy závěr o stabilitě odvětví, ale spustit postupy prověřování přepravních partnerů. Firmy, které dnes vypadají jako dobře fungující, mohou mít za fasádou provozní činnosti skryté vážné problémy s likviditou. Bankrot klíčového dopravce — vždy nepříjemný — se v kontextu napjatých kapacit na straně nabídky a předpokládaného oživení poptávky v roce 2027 může pro odesílatele stát logistickou katastrofou, kterou bude obtížné rychle zvládnout.
Řízení rizik v dodavatelském řetězci dnes musí zohledňovat nejen cenu přepravy, ale především finanční kondici firem, které tuto přepravu zajišťují. EURODEBT.eu doporučuje pravidelně sledovat ukazatele platební schopnosti přepravních partnerů a aktualizovat plány kontinuity dodávek pro scénář náhlé ztráty klíčového dopravce.











