Německo na hraně: 25 900 firemních bankrotů v roce 2026 — sektor dopravy a logistiky v plamenech

Německo čelí nejhlubší vlně bankrotů za více než deset let. Podle zprávy „Global Insolvencies Outlook 2028", kterou zveřejnila společnost Allianz Trade — jeden z největších světových pojistitelů obchodních pohledávek — překročí počet úpadků podniků v největší evropské ekonomice v běžném roce hranici 25 900 případů. Jde o rekord, jaký nebyl zaznamenán 13 let, a o varovný signál pro všechny firmy spolupracující s partnery v Německu — zejména pro dopravce, speditéry a logistické operátory z celého kontinentu.

Rekordní vlna bankrotů — čísla, která mluví sama za sebe

Prognóza Allianz Trade předpokládá meziroční nárůst počtu úpadků v Německu o 8 procent, což je výrazně více než jarní odhady počítající s růstem pouhá 2 procenta. Rozsah tohoto jevu nabývá ještě většího významu při pohledu na údaje v širším časovém horizontu. V roce 2021 bylo zaznamenáno jen přibližně 14 000 bankrotů — důsledek umělého udržování trhu prostřednictvím vládních podpůrných programů během pandemie. Od té doby je trend neúprosný:

• Rok 2023: 17 814 úpadků
• Rok 2024: 21 812 úpadků
• Rok 2025: 24 064 úpadků (prognóza)
• Rok 2026: 25 900 úpadků (prognóza — rekord za 13 let)

To znamená nárůst téměř o 85 procent oproti roku 2021 a hodnotu přibližně o 30 procent vyšší, než činil průměr v předpandemickém období (2016–2019). Obzvlášť znepokojivé je, že odborníci Allianz Trade nepředpokládají v roce 2027 výrazné zlepšení — počet bankrotů má zůstat na stejné, rekordně vysoké úrovni.

Milo Bogaerts, CEO Allianz Trade v regionu DACH, poukazuje na několik souběžných faktorů, které dohromady vytvářejí ničivou souhru okolností: slabou hospodářskou konjunkturu, rostoucí geopolitickou nejistotu, drasticky vysoké náklady na energie a chronický nedostatek kvalifikované pracovní síly. Žádný z těchto problémů není přechodný — všechny mají strukturální charakter, což znamená, že jejich řešení vyžaduje roky, nikoli měsíce.

Doprava a logistika — odvětví ve skupině s nejvyšším rizikem

Mezi všemi hospodářskými sektory patří odvětví dopravy, spedice a logistiky (TSL) k těm, která krizi pociťují obzvlášť těžce. Podle sektorových analýz Allianz Trade vzrostl v první polovině roku 2026 počet úpadků v německém sektoru dopravy a skladování meziročně o 8 procent — zatímco za celou ekonomiku tento ukazatel činil 5 procent. To znamená, že firmy v dopravě bankrotují rychleji než průměrné firmy na trhu.

Potvrzují to také údaje Eurostatu. Ve druhém čtvrtletí roku 2026 vzrostl počet ohlášení úpadku v sektoru dopravy v celé Evropské unii mezikvartálně o 11,4 procenta. Jde o jeden z nejvyšších čtvrtletních ukazatelů mezi všemi odvětvími sledovanými unijním statistickým úřadem.

Vedle dopravy a logistiky patří do skupiny s nejvyšším rizikem:

• stavebnictví
• automobilový průmysl
• strojírenství
• gastronomie a hotelnictví

Společným jmenovatelem těchto sektorů je vysoká energetická náročnost, závislost na dodavatelských řetězcích a citlivost na výkyvy poptávky. V případě dopravy přistupuje ještě jeden faktor: odvětví funguje s maržemi, které v nejlepších letech sotva přesahují několik procent, což znamená, že každý další nákladový šok může i finančně zdravý podnik připravit o likviditu.

Náklady na energie — přímý úder do marží dopravců

Jednou z hlavních příčin lavinového nárůstu bankrotů jsou náklady na energie, které v roce 2026 dosáhly úrovně přibližně o 60 procent vyšší než na začátku roku — vyplývá z modelů Allianz Research. Pro odvětví silniční dopravy, kde palivo představuje 25 až 35 procent celkových provozních nákladů, má tak prudký skok přímý a okamžitý dopad na finanční výsledky.

Odhady analytiků ukazují, že růst nákladů na energie může snížit čisté marže až o 10 procentních bodů. Na trhu, kde čisté marže v silniční dopravě zřídka přesahují 3–5 procent, to de facto znamená provozní ztráty u značné části vozového parku.

K tomu se přidávají náklady na financování. Zvyšování úrokových sazeb v posledních letech vedlo k vyšším leasingovým splátkám za vozidla a návěsy i k vyšším nákladům na provozní úvěry. Malé a střední dopravní podniky, které v minulých letech agresivně investovaly do obnovy vozového parku, dnes čelí dvojí zátěži: rostoucím provozním nákladům a rostoucím finančním závazkům. Rezerva likvidity, která ještě před dvěma lety představovala bezpečnostní polštář, v mnoha případech zcela zmizela.

Dominový efekt — když padají velcí, platí malí

Obzvlášť nebezpečným jevem, na který upozorňují odborníci z oboru, je rostoucí problém úpadků velkých subjektů s obratem nad 50 milionů eur. V předchozích krizových vlnách bankrotovaly především mikrofirmy a malé firmy, což bylo bolestivé, ale nedestabilizovalo celé dodavatelské řetězce. Dnes je situace jiná.

Ilustruje to mediálně známý úpadek belgické logistické společnosti Ziegler — podniku s dlouholetou historií a významným postavením na trhu. Její úpadek zablokoval neuhrazené pohledávky desítek menších subdodavatelů: dopravců, spedičních firem a skladů. Mnozí z nich jsou polské, rumunské či bulharské podniky, které pro Ziegler zajišťovaly přepravu jako subdodavatelé a náhle se ocitly před skutečností, že za vykonanou práci nedostanou zaplaceno.

Právě tento mechanismus — takzvaný dominový efekt — činí úpadek velkého hráče mnohem ničivějším než sérii bankrotů malých firem. Jeden subjekt s sebou strhává celou síť spolupracujících firem, z nichž se některé samy mohou ocitnout na pokraji platební neschopnosti.

Nerovnoměrná krize — mapa rizik v Evropě

Obraz evropského trhu TSL je mozaikovitý a geograficky velmi různorodý. Firmy působící přes hranice si musí uvědomovat, že riziko spolupráce se výrazně liší podle země sídla partnera.

Země s nejvyšším rizikem v roce 2026:

• Německo — prognóza 25 900 úpadků, meziroční nárůst o 8 %; firmy v dopravě bankrotují rychleji než ve zbytku ekonomiky
• Francie — celkem více než 71 000 úpadků; jedna z nejvyšších úrovní v historii země
• Rumunsko — agentura Sierra Quadrant zaznamenala v září 2026 meziroční skok počtu úpadků v silniční dopravě o 73 procent; mimořádně znepokojivý výsledek vzhledem k obrovské roli rumunských dopravců na evropském trhu nákladní dopravy
• Belgie — celkový počet bankrotů je stabilní, ale sektor TSL zažívá kolaps: během 9 měsíců zkrachovalo 297 dopravců, převážně mikropodniků

Země s relativně stabilnější nebo zlepšující se situací:

• Polsko — počet úpadků v roce 2026 klesl o 5 %; země zůstává jedním z bezpečnějších trhů pro spolupráci v TSL
• Španělsko — pokles o 2 %; mírné zlepšení oproti rekordnímu roku 2024
• Maďarsko — působivý pokles bankrotů o 21 %; důsledek aktivní hospodářské politiky vlády

Takový rozdíl mezi evropskými trhy má praktické důsledky pro manažery rizik. Logistická firma z Polska spolupracující s partnerem z Německa, Francie či Rumunska je dnes vystavena výrazně vyššímu platebnímu riziku než před pouhými dvěma lety. Naopak západní firma hledající dopravce v Polsku či Španělsku může počítat s relativně stabilnějšími partnery.

Strukturální příčiny krize — proč je to tentokrát jinak

Předchozí vlny úpadků v Evropě měly často cyklický charakter nebo byly důsledkem jednorázových otřesů — finanční krize v letech 2008–2009 či pandemických lockdownů. Současná vlna se liší v několika klíčových ohledech.

Zaprvé jsme svědky eroze obchodních modelů. Růst nákladů na energie, práci a financování není dočasným šokem — jde o novou provozní realitu, které se mnoho firem nestihlo nebo nedokázalo přizpůsobit. V silniční dopravě přestává být ziskový model založený na nízkých maržích a vysokých objemech, který dominoval poslední desetiletí.

Zadruhé došlo k vyčerpání rezerv. Část firem, které přežily pandemii díky podpůrným opatřením, vstoupila do let 2022–2024 s oslabenými bilancemi a sníženými hotovostními rezervami. Když přišel další cyklus růstu nákladů, neměly již bezpečnostní polštář.

Zatřetí strukturální nedostatek řidičů a pracovníků v logistice vede k rostoucímu tlaku na mzdy, což dále zatěžuje provozní náklady. V Německu dnes podle odhadů chybí 60 až 80 tisíc řidičů nákladních vozidel. Firmy, které chtějí zachovat provozní kapacitu, musí platit výrazně více — na úkor marží.

A konečně geopolitická nejistota — ozbrojené konflikty v sousedství Evropy, obchodní napětí a proměnlivost celních předpisů — ztěžuje plánování a oceňování logistických služeb. Zákazníci vyjednávají stále delší smlouvy s pevně stanovenými cenami, zatímco náklady dopravců kolísají týden od týdne.

Kdy můžeme očekávat zlepšení?

Odborníci Allianz Trade nejsou v krátkodobém horizontu optimističtí. Rok 2027 má přinést stabilizaci na rekordně vysokých úrovních bankrotů — bez výrazného zlepšení. První mírné známky globálního zlepšení se předpovídají až na rok 2028, což znamená nejméně dva roky fungování v podmínkách zvýšeného rizika.

Pro evropský sektor TSL to znamená nutnost zavést dlouhodobé, přísné strategie řízení finančních rizik. Firmy, které počítají s rychlým oživením a návratem k podmínkám před rokem 2022, mohou být zklamány.

Praktické důsledky pro manažery rizik v odvětví TSL

Ve světle výše uvedených údajů by každá dopravní nebo logistická firma spolupracující s partnery v Německu, Francii, Rumunsku nebo Belgii měla zvážit zavedení nebo zpřísnění následujících postupů:

• Pravidelné prověřování finanční kondice obchodních partnerů — nejméně jednou za čtvrtletí, s přihlédnutím k údajům ze soudních rejstříků, insolvenčních databází a zpráv obchodních informačních agentur
• Sledování varovných signálů — opožděné platby, změny ve vedení, časté změny obsluhující banky, pokles provozní aktivity i neformální informace objevující se v oborovém prostředí
• Pojištění obchodních pohledávek — v podmínkách rostoucího rizika nedobytnosti pohledávek se pojištění úvěrového rizika stává pro firmy s významnou expozicí vůči zahraničním partnerům nikoli pouhou možností, ale nutností
• Diverzifikace portfolia zákazníků a dodavatelů — závislost na jediném velkém obchodním partnerovi je v krizových podmínkách obzvlášť nebezpečná; případ Ziegler ukázal, jak může jeden úpadek otřást desítkami firem
• Zkrácení platebních lhůt nebo zavedení factoringu — v prostředí zvýšeného rizika je přijímání 60- nebo 90denních platebních lhůt bez jakéhokoli zajištění vysoce rizikové; factoring nebo forfaiting mohou přenést riziko na specializovaný finanční subjekt
• Geografická analýza expozice — rozdíly v situaci mezi zeměmi EU jsou dnes tak velké, že se vyplatí provést audit portfolia partnerů podle země jejich sídla a jí přiřazené úrovně systémového rizika

Shrnutí: není čas na rutinu, je čas na obezřetnost

Údaje shromážděné Allianz Trade, Eurostatem a národními obchodními informačními agenturami vytvářejí souvislý a znepokojivý obraz: evropský sektor dopravy a logistiky vstupuje do jednoho z nejtěžších období od globální finanční krize. Německo — motor evropské ekonomiky — bude nejméně dva další roky vykazovat rekordní počet bankrotů. Francie, Rumunsko a Belgie se připojují ke skupině vysoce rizikových trhů. Dominový efekt hrozí vtáhnout do spirály úpadků subjekty, které by samy dokázaly přežít — nebýt neuhrazených pohledávek za bankrotujícími partnery.

Polské odvětví TSL, přestože samo zaznamenává pokles bankrotů, není od těchto procesů izolováno. Polští dopravci a speditéři jsou hluboce integrováni do evropského trhu — jako subdodavatelé západních logistických firem, jako věřitelé zahraničních zákazníků i jako konkurenti soupeřící o zakázky s firmami ze zemí zasažených krizí. Porozumění dynamice trhu a zavedení účinných postupů prověřování partnerů dnes není luxusem, ale podmínkou provozní bezpečnosti.

Parafrází známého oborového rčení: v dopravě jde vždy o to, aby zboží dorazilo včas. Dnes je stejně důležité, aby za tuto přepravu bylo zaplaceno.