EU zasahuje proti obchodování s lidmi: nová strategie mění pravidla hry pro dopravní a logistické společnosti

Dne 16. října 2026 Evropská komise oznámila průlomovou a komplexní strategii boje proti obchodování s lidmi v Evropské unii. Tato iniciativa, která je reakcí na alarmující nárůst počtu obětí této praktiky, se výslovně zaměřuje na ekonomická odvětví nejvíce ohrožená pracovním vykořisťováním – včetně dopravy, logistiky, stavebnictví a zemědělství. Pro manažery rizik a majitele dopravních společností to znamená jedno: je čas na důkladný přezkum dodavatelských řetězců, postupů ověřování subdodavatelů a politik dodržování předpisů.

Rozsah problému: 20 000 obětí a jejich počet stále roste

Než se pustíme do analýzy dopadů strategie na odvětví TSL, je vhodné si uvědomit rozsah tohoto jevu, kterému Evropa čelí. Podle údajů Evropské komise bude jen v letech 2023–2024 v členských státech EU registrováno přes 20 000 obětí obchodování s lidmi. To představuje nárůst o 16,1 % ve srovnání s předchozími obdobími měření – a to za předpokladu pouze zjištěných a hlášených případů. Bezpečnostní experti a nevládní organizace se shodují: skutečný počet obětí je mnohonásobně vyšší, protože značná část případů se do statistik nikdy nedostane.

Obchodování s lidmi již není jednorozměrným fenoménem. Téma sexuálního vykořisťování skutečně dominuje veřejné debatě – a to z dobrého důvodu, protože ženy a dívky tvoří ohromujících 63 % všech registrovaných obětí a tento typ vykořisťování se jich dotýká nejčastěji. Děti tvoří 15 % obětí. Z pohledu podnikatelského sektoru, a zejména dopravního průmyslu, je však klíčový další rozměr tohoto zločinu: pracovní vykořisťování a nucená práce. V této kategorii tvoří až 74 % obětí muži – často ekonomičtí migranti, osoby bez legálního statusu nebo ti, kteří se nacházejí v situaci extrémní finanční závislosti na svém zaměstnavateli nebo pracovní agentuře.

Data rovněž ukazují, že 64 % registrovaných obětí jsou občané zemí mimo Evropskou unii. Zločinci úmyslně rekrutují ty, kteří jsou nejvíce náchylní k manipulaci – ty, kteří neznají místní zákony, neovládají jazyk hostitelské země a jsou odříznuti od sítí sociální podpory. Tito jedinci často končí v tzv. šedé zóně trhu práce – u neregistrovaných dopravců, nepoctivých agentur dočasného zaměstnání a subdodavatelů ochotných nabízet služby za ceny, které by nebyly dosažitelné prostřednictvím legálního zaměstnání.

Šest pilířů nové strategie a co znamenají pro podnikání

Nová strategie Evropské komise je založena na šesti klíčových oblastech činnosti. Každá z nich má specifické důsledky pro účastníky trhu dopravy a logistiky.

1. Digitální technologie ve službách stíhání zločinců

Komise má v úmyslu plně využít potenciál předpisů, jako je zákon o digitálních službách a práce Evropského internetového fóra. Platforma EMPACT bude propagovat inovativní metody digitální forenzní analýzy, včetně analýzy velkých dat, monitorování sítí a dohledu nad skrytými online trhy práce.

Pro dopravní společnosti to znamená zvýšené riziko, že jakákoli digitální stopa – pracovní nabídky, smlouvy uzavřené prostřednictvím platforem, data z telematických systémů – by se mohla stát předmětem kontroly orgánů činných v trestním řízení. Společnosti využívající platformy třetích stran k získávání řidičů nebo logistických zprostředkovatelů by měly zajistit důkladné ověření legality těchto subjektů.

2. Obchodní koalice a inspektoři práce – noví spojenci v boji proti vykořisťování

Tento pilíř přitahuje největší pozornost manažerů rizik. Evropská komise oznámila vytvoření Evropská obchodní koalice proti obchodování s lidmi — struktura odpovědných společností, které se dobrovolně zavazují k implementaci standardů náležité péče v oblasti lidských práv ve svých dodavatelských řetězcích.

Souběžně strategie předpokládá posílení spolupráce mezi orgány činnými v trestním řízení a inspektory práce, koordinovaný Evropským orgánem pro pracovní záležitosti (ELA). Jednoduše řečeno: inspektoři práce se mají stát první linií odhalování nucené práce a obchodování s lidmi ve světěrodoobchodních čtvrtí. Jejich návštěvy – dosud zaměřené především na otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a pracovní legislativu – získají nový rozměr a nové vyšetřovací pravomoci.

Pro dopravní a logistické společnosti, zejména ty, které ve velké míře využívají dočasné pracovníky, řidiče agentur práce nebo subdodavatele ze třetích zemí, je to varovný signál. Neohlášené kontroly v kombinaci s pravomocí prověřovat ubytovací podmínky zaměstnanců, analyzovat smlouvy a ověřovat finanční toky mohou odhalit nesrovnalosti, o kterých si sám zaměstnavatel možná nebyl vědom – nebo je zlehčoval.

3. Prolomení transurodozločinecké sítě

Třetí pilíř představuje komplexní soubor nástrojů pro boj s organizovanou trestnou činností v oblasti obchodování s lidmi: posílená přeshraniční spolupráce mezi službami, kriminální zpravodajství, finanční vyšetřování a účinné vymáhání majetku. Klíčovým prvkem je nový sankční režim, který Komise navrhla v červenci 2026 a který umožní zmrazení majetku osoby a subjekty spojené s touto praxí a odříznutí je od zisku.

To druhé je obzvláště důležité z hlediska dodržování předpisů. Nová sankční nařízení, částečně inspirovaná mechanismy uplatňovanými na subjekty obcházející sankce související s válkou na Ukrajině, se mohou vztahovat nejen na přímé pachatele, ale i na subjekty, které – i nevědomky – těžily z vykořisťování nebo financovaly zločinecké řetězce. Dopravní společnost, která pravidelně spolupracuje se subdodavatelem porušujícím pracovní práva, se může dostat pod drobnohled orgánů uplatňujících nová nařízení.

4. Migrace pod drobnohledem: Frontex a migrační pakt

Čtvrtý pilíř strategie se zaměřuje na propojení migrace a obchodování s lidmi. Modernizovaný Pakt o migraci a azylu a posílený mandát agentury Frontex mají za cíl identifikovat oběti při překračování vnějších hranic EU – dříve, než se dostanou do rukou zločineckých sítí nebo budou vtaženy na neformální trh práce.

Pro odvětví dopravy se tento pilíř promítá do zesílených kontrol na hraničních přechodech, včetně důkladnějšího ověřování nákladu a cestujících. Společnosti provádějící mezinárodnírodoSilniční provoz, zejména na východních trasách, by se měl připravit na prodloužené briefingy a podrobnější otázky týkající se složení posádky a pracovních podmínek řidičů.

5. Připravenost na humanitární krize

Pátý pilíř čerpá ponaučení ze zkušeností posledních let – zejména z masivního přílivu uprchlíků z Ukrajiny po roce 2022. Krizové situace vytvářejí ideální podmínky pro zločince profitující z obchodování s lidmi: chaos, obrovská nouze a ztracené a zranitelné osoby. Strategie předpokládá rozvoj systémů včasného varování a rychlé reakce, které ochrání migrující v krizových situacích.

Tento pilíř nepřímo ovlivňuje logistické společnosti zapojené do humanitárních operací nebo poskytující dopravní služby v krizových oblastech. Prověřovací standardy pro zaměstnance a subdodavatele v těchto operacích budou pravděpodobně zpřísněny.

6. Ochrana obětí: Nové standardy v soudním řízení

Šestý pilíř se zaměřuje na přímé zlepšení situace obětí obchodování s lidmi – lepší přístup k psychologické, právní a materiální podpoře, jakož i změny v soudních postupech s cílem usnadnit obětem výpověď a získání odškodnění. Ačkoli se tato oblast může zdát nejvzdálenější od každodenního provozu dopravních společností, má významný rozměr posilující image: standardy zacházení se zaměstnanci a mechanismy podávání zpráv se stávají klíčovým prvkem hodnocení reputace společností.

Doprava a logistika: proč je toto odvětví obzvláště zranitelné?

Odvětví TSL se již léta potýká s intenzivním tlakem na ceny, nedostatkem řidičů a rostoucí fragmentací trhu.rodoregion, kde je pokušení využívat nejlevnější dostupnou pracovní sílu – bez ohledu na její zdroj – mimořádně silné. Právě proto se doprava, spolu se stavebnictvím, zemědělstvím a potravinářským průmyslem, stala středem pozornosti regulačních orgánů.

Mechanismy, kterými může nucená práce nebo vykořisťování proniknout do legitimních dodavatelských řetězců v dopravě, jsou odborníkům dobře známé:

• Agentury dočasného zaměstnávání provozování činnosti bez příslušných licencí nebo vedení podvojného účetnictví mezd - na papíře si zaměstnanec vydělává dle předpisů, ve skutečnosti část mzdy dává zprostředkovateli.
• Subdodavatelské struktury víceúrovňový outsourcing, při kterém klient na vrcholu řetězce ztrácí skutečný vhled do pracovních podmínek lidí, kteří zakázku skutečně provádějí.
• Kabotáž a přeshraniční přeprava, v nichž jsou řidiči ze zemí s nižšími mzdovými standardy formálně zaměstnáni společnostmi ve třetích zemích, ale ve skutečnosti pracují v podmínkách, které porušují právo EU.
• Ubytování související se zaměstnáním — pracovníci závislí na svém zaměstnavateli nejen ekonomicky, ale i v oblasti bydlení, což je klasickým ukazatelem situace nucené práce.

Nová strategie EU pro vymáhání práva – kombinující činnost inspektorů práce, donucovacích orgánů a celních a hraničních kontrol – tyto praktiky mnohem ztíží a jejich odhalení bude mnohem nákladnější.

Sankční režim: jaké hrozby hrozí společnostem spojeným s vykořisťováním?

Mnoho dopravních společností může být v pokušení zaujmout minimalistický přístup: „My jsme čistí, je to problém našich subdodavatelů.“ Nová nařízení EU, vycházející z přístupu přijatého ve směrnici o náležité péči v oblasti udržitelného rozvoje (CSDDD) a nařízení zakazující dovoz produktů vyrobených s využitím nucené práce, tuto logiku zásadně odmítají.

V souladu s legislativním směrem stanoveným strategií do roku 2026 Due diligence v dodavatelském řetězci již není otázkou dobré vůle – stává se zákonnou povinností.Společnosti, které nedoloží, že aktivně prověřovaly své dodavatele, subdodavatele a obchodní partnery z hlediska rizik pracovního vykořisťování, mohou čelit:

• přísné finanční sankce uložené vnitrostátními orgány a orgány EU;
• zmrazení majetku v případě podezření z vazeb na zločinecké sítě – a to i ve fázi vyšetřování, před vynesením rozsudku;
• zákaz využívání veřejných fondů EU a zadávacích řízení;
• vážné ztráty image, které v éře sociálních médií a ESG mohou společnost trvale vyloučit ze skupiny preferovaných partnerů velkých klientů.

Stojí za připomenutí, že komisař pro vnitřní věci a migraci Magnus Brunner a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunen jasně zdůrazňují, že zločinci zapojení do obchodování s lidmi neustále přizpůsobují své metody. Strategie proto předpokládá nikoli jednorázový zásah, ale nepřetržitý, dynamický proces zlepšování mechanismů vymáhání práva — s pravidelnými kontrolami účinnosti přijatých řešení.

Praktické kroky pro dopravní a logistické společnosti

Vzhledem k oznámeným regulačním změnám by společnosti v sektoru TSL měly nyní podniknout konkrétní přípravné kroky. Níže uvádíme doporučený postup z pohledu řízení rizik v oblasti dodržování předpisů:

• Audit dodavatelského řetězce — provedení interního nebo externího přezkumu všech agentur práce, subdodavatelů a zprostředkovatelů z hlediska legality zaměstnání, platových podmínek a ubytování pracovníků.
• Due diligence při zaškolování partnerů — zavedení standardizovaných postupů pro ověřování nových dodavatelů, včetně kontroly licencí, referencí a historie inspekce práce.
• Politika nulové tolerance — formální zavedení a komunikace interní politiky týkající se zákazu nucené práce v celém hodnotovém řetězci spolu s mechanismem pro oznamování nekalých prací.
• Školení pro manažerské pracovníky — zvyšování povědomí provozních manažerů, manažerů vozových parků a nákupčích o varovných signálech, které mohou naznačovat vykořisťování pracovníků.
• Připojení k evropské podnikatelské koalici — společnosti, které se rozhodnou dobrovolně zapojit do iniciativy Komise, se mohou spolehnout na lepší vyjednávací pozici s regulačními orgány a pozitivní image mezi obchodními partnery, kteří vyžadují podávání zpráv o ESG.
• Sledování legislativních změn — sledování pokroku v provádění revidované směrnice o boji proti obchodování s lidmi (změna z roku 2024) a nových legislativních návrhů oznámených v rámci strategie 2026.

Perspektiva rizika: Co přinese příštích 12–24 měsíců?

Oznámená strategie je programový dokument – ​​stanoví směr, ale její plné promítnutí do drsné reality kontroly a sankcí bude probíhat postupně, jak budou nové směrnice transponovány do vnitrostátního práva a budou spouštěny mechanismy vymáhání. Historie legislativy EU v oblastech, jako je balíček mobility a nařízení o emisích CO₂, však ukazuje, že když Komise vyhlásí priority, trhy je začnou pociťovat dříve, než většina společností očekává.

Během příštích 12–24 měsíců můžete očekávat:

• zvýšení počtu společných inspekcí inspektorů práce ELA a národních služeb v zařízeních logistických a skladovacích společností;
• zintenzivnění silničních kontrol v kombinaci s ověřováním pracovních podmínek řidičů;
• rostoucí tlak ze strany velkých dodavatelů a maloobchodních řetězců na poskytování dokumentace potvrzující shodu v dodavatelském řetězci;
• první sankční řízení v rámci nového režimu zmrazování aktiv, které bude sloužit jako varovný signál pro celý trh.

Společnosti, které nyní přijmou novou strategii Komise jako katalyzátor pro zefektivnění svých vlastních procesů, získají dvojí výhodu: minimalizují riziko porušení předpisů a vybudují si transparentní a atraktivní image pro náročné firemní klienty. Společnosti, které strategii zanedbají, mohou v některých ohledech čelit nejen auditům, ale také vážným právním a finančním důsledkům.

Shrnutí: Dodržování předpisů není náklad, je to investice

Nová strategie EU pro boj proti obchodování s lidmi z roku 2026 představuje zlomový bod nejen pro orgány činné v trestním řízení, ale pro celý podnikatelský ekosystém v Evropě. Odvětví dopravy a logistiky je vzhledem ke své provozní struktuře a míře závislosti na externích pracovnících středem pozornosti regulačních orgánů. Zvýšené riziko kontrol, nový sankční režim a rostoucí požadavky na due diligence v dodavatelském řetězci nejsou pomíjivým trendem – jedná se o trvalý posun v regulační krajině.

Pro manažery rizik a majitele společností TSL je sdělení jasné: investice do dodržování předpisů, ověřování obchodních partnerů a transparentnosti dodavatelského řetězce již nejsou otázkou etiky nebo dobrovolného závazku k hodnotám ESG. Stává se základním požadavkem pro bezpečné a legální fungování na evropském trhu.