Konec bezcelního dovozu z Číny: EU zavádí od 1. července 2026 poplatek 3 eura za balík

Od 1. července 2026 bude každý balík dovezený do Evropské unie ze třetích zemí v hodnotě nižší než 150 EUR podléhat paušálnímu clu ve výši 3 EUR. Evropská komise zveřejnila podrobná prováděcí pravidla upravující tento mechanismus – prováděcí nařízení (EU) 2026/1200 ze dne 5. června 2026 –, které formalizuje jednu z nejvýznamnějších změn celního práva EU za poslední desetiletí. Pro dopravní společnosti, logistické operátory a obchodní platformy to znamená naléhavou úpravu procesů a IT systémů.

Dlouhodobé osvobození od cla se stává minulostí.

Po léta byl dovoz drobného zboží ze zemí mimo EU plně osvobozen od cla, pokud hodnota zásilky nepřesáhla 150 EUR. Tento mechanismus měl původně zjednodušit celní práci a snížit byrokratickou zátěž spojenou s odbavováním malých spotřebitelských balíků. V době, kdy byl přeshraniční elektronický obchod jen okrajovým jevem, toto řešení fungovalo hladce a bez větších kontroverzí.

Rychlý růst elektronického obchodování – zejména z asijských platforem, jako jsou Shein, Temu a AliExpress – však učinil starý systém náchylným k masovému zneužívání. V roce 2024 přibližně 4,6 miliardy balíků s nízkou hodnotou, z nichž téměř 91 % pocházelo z Číny. Rozsah tohoto jevu znamenal, že miliardy eur nedeklarovaného zboží každoročně proudily přes hranici 150 EUR, čímž se vyhýbaly clům a často i DPH.

Mezi nejčastěji používané mechanismy obcházení zákona patřily: úmyslné podhodnocení celní hodnoty zboží uvedené v přepravních dokladech a umělé rozdělení objednávek na menší balíky, takže každý jednotlivě spadal do limitu opravňujícího k osvobození. Tyto praktiky narušovaly hospodářskou soutěž na evropském maloobchodním trhu a znevýhodňovaly místní podnikatele oproti dovozcům, kteří nedodržovali platné předpisy.

Nařízení 2026/1200 – co přesně se mění?

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/1200 formálně vstoupilo v platnost dne 9. června 2026, ale jeho praktické uplatňování začne s novým čtvrtletím – tj. od 1. července 2026. Tato ustanovení představují technickou a procedurální nadstavbu dřívějšího nařízení Rady (EU) 2026/382, které formálně zrušilo osvobození od cla pro zásilky nízké hodnoty.

Nová nařízení zavádějí několik klíčových provozních změn, které jsou důležité pro každý subjekt zapojený do dovozu zboží do EU:

• Paušální clo ve výši 3 eur za položku — účtuje se za každou zásilku v hodnotě do 150 EUR, bez ohledu na její obsah nebo zemi odeslání. Poplatek se vypočítává automaticky a nenahrazuje DPH, ale je k ní připočítáván.
• Upravená pravidla pro komplexní záruku — nová nařízení umožňují využití všeobecných záruk při propouštění zboží do volného oběhu v rámci zvláštního režimu IOSS (Import One-Stop Shop), což představuje významné provozní pohodlí pro velké logistické operátory.
• Určení příslušných celních úřadů — u zásilek, na které se nevztahuje postup IOSS, musí být celní prohlášení k propuštění do volného oběhu podáno celnímu úřadu v Členský stát určení zbožíTato změna má zabránit nesrovnalostem mezi místem celního odbavení a místem výběru DPH, které byly zdrojem četných procesních komplikací.
• Nové požadavky na údaje v celních prohlášeních — Upravená příloha B celních předpisů zavádí další pole a postupy podávání zpráv, které umožňují automatizovaný výběr nového poplatku ve výši 3 eur. Provozovatelé, jejichž IT systémy nejsou připraveny na zpracování těchto údajů, se mohou setkat se značnými problémy při celním odbavení.

IOSS a DPH – co zůstává stejné?

Za zdůraznění stojí nová celní nařízení nemění stávající systém DPH nebo pravidla pro prodej na dálku. Postup IOSS, zavedený v červenci 2021 jako součást balíčku reformy DPH pro elektronické obchodování, bude i nadále fungovat podle současných pravidel. Prodejci registrovaní u IOSS budou i nadále vyrovnávat DPH ze zboží prodaného přímo v rámci tohoto postupu a nové clo ve výši 3 EUR bude k transakci připočteno jako samostatná položka.

Pro společnosti mimo EU, které nepoužívají systém IOSS, bude odpovědnost za vyúčtování cel a DPH nést provozovatel pošty nebo kurýrní služby, který bude jednat jako celní zprostředkovatel. To vytváří dodatečnou administrativní zátěž pro dopravce a speditéry, kteří musí být připraveni zvládat tuto roli pro tisíce zásilek denně.

Přechodná povaha – co po roce 2028?

Důležitým kontextem celé reformy je její dočasná povahaPoplatek 3 eura není trvalým řešením – jedná se o překlenovací řešení, které zůstane v platnosti až do plného spuštění. Centrum celních dat EU, plánované na polovinu roku 2028. Jakmile bude tento systém zaveden, nahradí stávající paušální sazbu standardní cla – rozlišená v závislosti na kategorii produktu a zemi původu.

Celní datové centrum EU je klíčovým prvkem širší reformy celního práva EU. Nová platforma má umožnit plnou digitalizaci a centralizaci celních dat a eliminovat tak fragmentaci informací mezi členskými státy. Pro logistický průmysl to znamená další vlnu systémových změn, na které se podniky musí předem připravit.

Důsledky pro logistické a spediční operátory

Z pohledu dopravních a logistických společností působících na evropském trhu reforma zavádí řadu specifických provozních výzev, které vyžadují okamžitá opatření:

• Integrace IT systémů Celní a WMS systémy musí být aktualizovány tak, aby automaticky vypočítávaly poplatek 3 eura, podporovaly nová pole v celních prohlášeních a spravovaly platby jménem zákazníků. Zpoždění v implementaci by mohlo vést k zablokování kontrolních stanovišť na hranicích EU.
• Celní odbavení — změna povinnosti předkládat celní prohlášení celnímu úřadu země určení (u zásilek mimo systém IOSS) vyžaduje revizi a aktualizaci stávajících logistických postupů, zejména pro provozovatele obsluhující distribuční sítě ve více zemích.
• Správa záruk — Společnosti využívající postup IOSS by měly posoudit příležitosti a přínosy nových ustanovení o komplexní záruce, která mohou optimalizovat peněžní tok při manipulaci s velkými objemy zásilek.
• Komunikace se zákazníky — Logističtí operátoři sloužící dovozcům musí jasně informovat o změnách v nákladech a postupech, zejména malým a středním podnikům, které si nemusí být vědomy nových celních povinností.
• Riziko sankcí a zpoždění — Nedodržení nových požadavků na údaje v celních prohlášeních může vést nejen ke zpoždění dodávek, ale také k finančním pokutám uloženým celními orgány.

Dopad na trh elektronického obchodování a konkurenci

Reforma mění podmínky na evropském trhu elektronického obchodování. I když se poplatek 3 eura za jeden balík může zdát malý, jeho dopad na ziskovost obchodních modelů založených na hromadném dovozu velmi levných produktů z Asie by mohl být značný. Marže u produktů v hodnotě několika eur – typické pro platformy jako Temu nebo Shein – se výrazně sníží, zejména pokud se celní poplatek spojí s administrativními náklady prodávajícího a dopravce.

Evropští maloobchodníci a výrobci, kteří si roky stěžují na nekalou konkurenci ze strany asijských platforem, vnímají reformu jako krok správným směrem. Sjednocení celních podmínek sice nevyřeší všechny problémy spojené s cenovým dumpingem, ale omezí nejzjevnější mechanismy daňových úniků, které po léta poskytují dovozcům, kteří se neregistrují k DPH a podhodnocují cla, neoprávněnou konkurenční výhodu.

Je však třeba poznamenat, že reforma s sebou nese také riziko zvýšení nákladů pro evropské spotřebitele nakupující v zahraničí a její účinnost při snižování celních podvodů bude záviset na důsledném vymáhání předpisů ze strany národních celních správ – zejména s ohledem na obrovské objemy balíků, které denně překračují hranice EU.

Posouzení obchodních rizik – na co se zaměřit?

Pro manažery rizik a osoby s rozhodovací pravomocí v dopravních a logistických společnostech generuje celní reforma z 1. července 2026 několik oblastí se zvýšeným rizikem, které by měly být sledovány:

• Provozní riziko: Pokud se IT systémy nepřizpůsobí novým požadavkům na data do 1. července 2026, mohlo by to paralyzovat celní služby a způsobit masivní zpoždění dodávek a ztrátu příjmů.
• Finanční riziko: Společnosti jednající jako celní zprostředkovatelé pro zásilky mimo IOSS jsou zodpovědné za správný výpočet a platbu cel – chyby mohou vést k finančním sankcím a reklamacím ze strany zákazníků.
• Riziko poškození reputace: Zpoždění dodávek způsobená provozní nepřipraveností může vážně poškodit vztahy se zákazníky, zejména v segmentu elektronického obchodování, kde je dodací lhůta klíčovým parametrem.
• Regulační riziko v perspektivě roku 2028: Dočasná povaha poplatku 3 eura znamená, že společnosti nyní musí plánovat další kolo přizpůsobení svých systémů úplné celní reformě související se spuštěním datového centra EU pro celní záležitosti.

Společnosti, které přijmou nadcházející změny jako katalyzátor pro komplexní modernizaci svých celních procesů, se budou moci nejen vyhnout rizikům, ale také si vybudovat udržitelnou provozní výhodu oproti konkurenci, která se zdráhá přizpůsobit. V logistickém odvětví, kde jsou marže nízké a náklady na chyby vysoké, se proaktivní přístup k řízení dodržování předpisů stává klíčovým prvkem obchodní strategie.