Rekordních 47 miliard zlotých nedoplatků polských firem: doprava v popředí rizika, malé a střední podniky platí nejvyšší cenu

Do konce první poloviny roku 2026 překročil nesplacený dluh polských společností téměř 47 miliard zlotých – což je historické maximum, které by mělo varovat každého manažera rizik spolupracujícího s polskými partnery. Zpráva zveřejněná 18. září 2026 společností BIG InfoMonitor, připravená ve spolupráci s Úřadem pro úvěrové informace a společností Keralla Research, nenechává nikoho na pochybách: problém nedoplatků na platbách již není jen otázkou bilaterálních vztahů – stal se systémovou hrozbou pro celé dodavatelské řetězce ve střední Evropě.

Dluhová spirála: méně dlužníků, ale všichni jsou hlouběji zadluženi

První, zdánlivě uklidňující zprávou ze zprávy je pokles počtu firem v prodlení. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se počet dlužníků snížil o téměř 4 400 subjektů a nyní jich je přes 313 500. Pokud bychom se však zastavili u této informace, obraz by byl hrubě neúplný.

Souběžně s poklesem počtu dlužníků roste i hodnota jejich závazků – a to rychle. Celkové nedoplatky se za rok zvýšily o více než 1,7 miliardy zlotých, tj. o téměř 4 procenta. V praxi to znamená, že dluhy se nepřelévají na nové společnosti, ale stále více se koncentrují v relativně stabilní skupině subjektů, které již měly problémy se splácením svých dluhů. Průměrná hodnota závazků po splatnosti na dlužníka se zvýšila na přibližně 150 000 zlotých – oproti 142 000 zlotým o rok dříve a 137 000 zlotých před dvěma lety. Trend je jasný a alarmující.

Dr. Waldemar Rogowski, hlavní analytik společnosti BIG InfoMonitor, to říká bez obalu: společnosti s finančními problémy se propadají hlouběji do dluhové spirály, ze které je s každým dalším čtvrtletím stále obtížnější se samostatně vymanit. Jedná se o klasický mechanismus pasti likvidity – čím více společnost dluží, tím vyšší jsou úroky a smluvní pokuty a tím menší je šance na obnovení její platební schopnosti bez vnějšího zásahu.

Neformální platební hierarchie: kdo dostane zaplaceno jako první?

Jeden z nejvýznamnějších – a zároveň nejnebezpečnějších – závěrů zprávy se týká tzv. neformální platební hierarchie. Ačkoli je tento jev známý již léta, je to poprvé, co byl tak přesně zdokumentován.

Pouze každá pátá polská firma (přesněji 21,4 procenta) prohlašuje, že se všemi svými věřiteli zachází stejně a platí faktury v pořadí, v jakém jsou splatné. Tři čtvrtiny podnikatelů – 75,2 procenta – otevřeně přiznávají, že pořadí plateb je určeno dvěma faktory: postavením dodavatele na trhu a délkou vztahu.

V praxi to znamená hierarchii, která vypadá takto:

• Velké korporace a strategičtí dodavatelé — obdržet platbu přednostně, bez ohledu na datum splatnosti faktury
• Dlouhodobí obchodní partneři — využívají „věrnostní bonus“ a mohou se spolehnout na včasné nebo téměř včasné vypořádání
• Noví partneři a firmy ze sektoru malých a středních podniků — skončí na konci fronty; jejich faktury čekají na zpracování, dokud jim likvidní situace developera neumožní zaplatit

Pro odvětví dopravy a logistiky, kde dopravci, speditéři a provozovatelé skladů často fungují jako články dodavatelského řetězce obsluhující jak velké klienty, tak i menší subdodavatele, má tato hierarchie zničující důsledky. Dopravce, který čeká na platbu od velkého klienta, se zároveň zadluží u čerpacích stanic, servisních středisek a leasingových společností traktorů. Domino efekt se rychle šíří celým dodavatelským řetězcem.

Sektor TSL: nominálně čtvrtý, ale z hlediska ukazatelů nejhorší

Nezpracované údaje za konkrétní odvětví potvrzují, že sektor dopravy, spedice a logistiky čelí mimořádně obtížné situaci. Pokud jde o nominální nedoplatky, doprava se s dluhem dosahujícím 3,3 miliardy PLN řadí na čtvrté místo mezi všemi sektory polské ekonomiky. Následuje obchod (8,9 miliardy PLN), průmysl (8,7 miliardy PLN) a stavebnictví (6,2 miliardy PLN). Tato čtyři odvětví dohromady tvoří více než 57 procent všech dluhů podniků po splatnosti v Polsku.

Když se však podíváme na ukazatel rizika – procento společností v daném odvětví s prodlením – stává se situace v odvětví dopravy a skladování ještě alarmující. V dopravě a skladování má ohromujících 8,6 procenta subjektů prodlení. To je téměř dvojnásobek průměru za celou polskou ekonomiku, který činí 4,4 procenta.

Pro srovnání, další odvětví s vyšším rizikem jsou následující:

• Zásobování vodou a nakládání s odpady — 7,2 procenta firem s nedoplatky
• Hornictví — 6,8 procenta
• HoReCa odvětví (ubytování a catering) — 5,7 procenta

Doprava zaujímá na tomto seznamu neslavné první místo. Navíc je to odvětví, kde se problémy s likviditou hromadí – jediný nespolehlivý plátce může zahltit desítky menších dopravců a subdodavatelů pracujících na provizi. Vzhledem k evropským dodavatelským řetězcům to znamená, že zahraniční dodavatelé jsou velmi vystaveni riziku insolvence ze strany svých polských partnerů.

Makroekonomický kontext: Proč právě teď?

Rekordní úroveň nedoplatků se neobjevila ve vakuu. Zpráva poukazuje na tři překrývající se faktory, které v letech 2025 a 2026 vytvořily mimořádně nepříznivé prostředí.rodoimpuls pro finanční likviditu podniků.

Za prvé, rostoucí provozní náklady — Inflace nákladů na práci, palivo a energii v mnoha čtvrtletích převyšovala růst tržeb, zejména v odvětví dopravy, kde marže již tak patří k nejnižším v celém odvětví. Za druhé, zpomalení spotřeby — Snížená interní i externí poptávka vedla k nižším objemům objednávek, přičemž fixní náklady na vozový park a infrastrukturu se nezměnily. Za třetí, geopolitická nejistota — narušení globálních a evropských dodavatelských řetězců si vynutilo nutnost udržovat vyšší hotovostní rezervy nebo si brát dražší úvěry na provozní kapitál.

V kombinaci s dříve popsanou neformální platební hierarchií je tento efekt toxický: společnosti si šetří likviditu odkládáním plateb slabším partnerům, kteří zase dělají totéž ještě slabším, a celý provozní kapitál v dodavatelském řetězci se postupně vyčerpává.

Konec trpělivosti: Věřitelé reagují rychleji a tvrději

Změna zaznamenaná ve zprávě BIG InfoMonitor na straně věřitelů je stejně významná jako údaje o dluzích. Polští podnikatelé se zjevně odklonili od modelu „vyčkávací strategie“ ve prospěch tvrdého a okamžitého vymáhání dluhů. Jak zdůrazňuje generální ředitel BIG InfoMonitor Paweł Szarkowski, éra pasivního čekání na převody se definitivně chýlí ke konci.

Statistiky o době odezvy na opožděné platby mluví samy za sebe:

• 15,5 procenta věřitelů reaguje okamžitě – první den po uplynutí platební lhůty jsou zahájeny postupy upomínek
• 27 procenta podnikne kroky po týdnu
• 22 procenta odpovídá nejpozději do dvou týdnů
• Jen nepatrné procento firem čeká déle než měsíc

Profesionalizace používaných nástrojů se také zvyšuje. Již 40 procent společností podporuje telefonické upomínky (využívá je 48 procent věřitelů) a textové zprávy (44 procent) s formálními platebními výzvami – což představuje meziroční nárůst o 7 procentních bodů. Stále více subjektů využívá externí úvěrové registry a úvěrové referenční agentury k předběžnému ověření platební bonity nových klientů.

Z pohledu řízení rizik je to pozitivní změna – má však i svou stinnou stránku. Rychlejší vymáhání pohledávek silnějšími věřiteli může dále urychlit dominový efekt: společnost, která zároveň neplní své povinnosti, začne čelit intenzivnějšímu úsilí o vymáhání pohledávek ze strany svých věřitelů, což zhoršuje její problémy s likviditou a zvyšuje riziko bankrotu.

Perspektiva rizika pro zahraniční dodavatele a finanční instituce

Data popsaná ve zprávě BIG InfoMonitor mají přímý dopad na obchodní rozhodnutí společností působících na evropském trhu dopravy a logistiky – a to jak těch, které spolupracují s polskými dopravci a speditéry, tak i finančních institucí financujících tento sektor.

Koncentrace vysokého zadlužení v sektoru TSL v kombinaci s nejvyšším procentem společností s nedoplatky v celé ekonomice (8,6 procenta) má několik specifických důsledků:

• Vyšší riziko protistrany — při navazování nových obchodních vztahů s polským dopravním partnerem je nutné před poskytnutím obchodního úvěru nebo uzavřením dlouhodobé smlouvy důkladně ověřit jeho likviditu, platební historii a strukturu závazků
• Zpřísnění kritérií pro pojištění úvěrů — Společnosti nabízející pojištění obchodních úvěrů pro transakce s polskými subjekty TSL musí vzít v úvahu výrazně vyšší rizikový faktor pro nespolehlivé plátce; v tomto segmentu je třeba očekávat vyšší pojistné nebo užší rozsah krytí.
• Kaskádové riziko v dodavatelském řetězci — selektivní placení faktur velkými subjekty vytváří skrytá rizika pro celé sítě dodavatelů a subdodavatelů; problém v jednom článku může rychle paralyzovat několik dalších
• Potřeba neustálého monitorování — jednorázové ověření dodavatele před uzavřením smlouvy nestačí; zpráva ukazuje, že finanční situace firem se postupně a neúměrně zhoršuje, což vyžaduje neustálé sledování platebních ukazatelů v reálném čase

Co to znamená pro odvětví TSL v Polsku a Evropě?

Polské dopravní a logistické společnosti jsou dlouhodobě klíčovými hráči na evropském trhu silniční dopravy. Polsko je největším poskytovatelem služeb silniční dopravy v Evropské unii – polští dopravci odbavují téměř každý třetí náklad kamionů přepravený v rámci EU. Problémy s likviditou v tomto odvětví proto nemají jen národní, ale i evropský rozměr.

Fenomén neformálních platebních hierarchií postihuje zejména malé a střední dopravce – společnosti s vozovým parkem o několika až tuctu vozidel, které postrádají vyjednávací sílu velkých logistických skupin ani přístup k levnému bankovnímu financování. Pro takové subjekty může zpoždění jedné nebo dvou velkých faktur znamenat nedostatek finančních prostředků na úhradu leasingu, pohonných hmot nebo mezd. To vede k nutnosti brát si drahé faktoringové úvěry – nebo v nejhorším případě k vyhlášení bankrotu.

Rostoucí profesionalizace vymáhání pohledávek věřiteli, ačkoli je pochopitelná a oprávněná, může paradoxně urychlit pročištění trhu v sektoru TSL. Společnosti, které se již léta potýkají na pokraji likvidity, budou stále více ztrácet přístup k obchodním úvěrům a v tak náročném prostředí nemusí přežít následující čtvrtletí.

Doporučení pro obchodní partnery a finanční instituce

Vzhledem k popsané situaci doporučuje EURODEBT.eu společnostem spolupracujícím s polským sektorem TSL následující kroky:

• Před podpisem smlouvy si ověřte — před každým novým obchodním vztahem zkontrolovat zprávy v databázích ekonomických informací (BIG, BIK, KRD) a u agentur pro informace z oboru
• Sledujte průběžně, ne jen jednou — zavedení systému automatických upozornění na změny ve stavu plateb dodavatele je nyní standardem v profesionálním řízení rizik
• Používejte kratší platební lhůty nebo platby předem — v případě nových nebo neověřených partnerů v sektoru TSL zvažte zkrácení platebních lhůt nebo požádejte o platbu předem před zpracováním objednávky
• Diverzifikujte svou dodavatelskou základnu — závislost na jednom nebo několika polských dopravních subdodavatelích vytváří koncentraci rizik; vyplatí se mít připravené alternativní možnosti k dispozici
• Zahrňte kaskádové riziko do hodnocení dodavatelského řetězce — prověřte nejen přímého partnera, ale i jeho klíčové dodavatele a subdodavatele; dominový efekt může překvapit i osvědčené firmy

Shrnutí: Čas na proaktivní řízení rizik

Rekordní úroveň nedoplatků polských podniků, dosahující téměř 47 miliard zlotých, v kombinaci s nejvyšším procentem nespolehlivých plátců v sektoru TSL v celém národním hospodářství vytváří...rodoTo představuje vysoce rizikové prostředí pro všechny účastníky evropských dodavatelských řetězců. Neformální platební hierarchie diskriminují menší partnery a subdodavatele a dominový efekt může postihnout i ty dodavatele, kteří důsledně dodržují platební lhůty.

Klíčovým ponaučením pro evropské manažery rizik je, že tradiční jednorázové kontroly úvěruschopnosti před zahájením spolupráce zdaleka nestačí. Dynamika dluhu – rostoucí částky soustředěné ve stále užší skupině subjektů – vyžaduje zavedení průběžného monitorování, nikoli ročních auditů. Společnosti, které to chápou a odpovídajícím způsobem přizpůsobí své postupy, sníží svou expozici vůči riziku nedobytných úvěrů. Ty, které tak neučiní, mohou na vlastní kůži zažít dominový efekt v dodavatelském řetězci.